PUBLIKAČNÍ ETIKA

Publikační etika

Publishing Ethics

Studia Comeniana et historica ‖ ISSN: 0323-2220

Úvod:

• Časopis Studia Comeniana et historica je zaměřen na komeniologii, historii 16.–18. století a regionální dějepis moravsko-slovenského pomezí.
• Do časopisu mohou být přihlášeny příspěvky zabývající se následujícími tématy: komeniologie, české překlady Komenského textů, informace o komeniologické literatuře české i zahraniční, aktuální zprávy o komeniologických konferencích a výstavách, historie 16.–18. století, filosofie, literatura raného novověku a příbuzné oblasti, dějiny regionu a teologie.
• Časopis vychází kontinuálně od roku 1971. Je publikován jednou ročně jako dvojčíslo.
• Vydavatelem časopisu je Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.
• Publikační etika je založena na Kodexu vytvořeném Committee on Publication Ethics (COPE) a redakce rovněž dodržuje standardy a instrukce jiných relevantních organizací.

Ediční proces:

• Redakce dodržuje zásadu nezávislosti, ve všech případech se snaží zabránit tomu, aby byla tato zásada porušena kvůli střetu zájmů, strachu nebo jakémukoliv obchodnímu, finančnímu či politickému vlivu. Zásada nezávislosti má důležitou roli v edičním procesu.
• Redakce nediskriminuje autory, redaktory nebo recenzenty na základě osobnostních charakteristik či identity.
• Zaslané příspěvky jsou nejprve posouzeny redaktory. Pokud jsou články vhodné pro časopis, jsou zaslány nejméně dvěma externím a nezávislým recenzentům. Posudky recenzentů slouží k informování redaktorů o tom, zda daný článek má či nemá být publikován v časopise Studia Comeniana et historica.

Povinnosti redaktorů:

• Redaktoři musí zajistit, aby každý zaslaný článek prošel recenzním řízením.
• Redaktoři jsou odpovědní za obsah časopisu a kvalitu publikovaných příspěvků.
• Redaktoři musí příspěvky posuzovat objektivně. Musí oznámit jakýkoliv případ, kdy by hrozilo, že jejich schopnost posoudit příspěvek je ohrožena. Redaktoři se musí řídit hlavními kritérii pro výběr příspěvků, které jsou: vědecká kvalita a přínos daného článku; jeho soulad se zaměřením časopisu.
• Redaktoři musí zajistit, že recenzenti, kteří pro časopis vypracovávají posudky, chápou a dodržují pravidla týkající se důvěrnosti recenzního řízení. Identita autora nesmí být odhalena a naopak.
• Společně s redakční radou se redaktoři zabývají odvoláním autorů proti posudku, případně jinými stížnostmi.
• Redaktoři mají na starosti finální rozhodnutí o přijetí či nepřijetí příspěvku. Toto rozhodnutí musí být založeno pouze na přínosu příspěvku, jeho originalitě, srozumitelnosti a relevanci příspěvku pro časopis.
• Redakce usiluje o dodržování pravidel COPE Principles of Transparency and Best Practice in Scholarly Publishing.
• Proces výběru poskytovatelů služeb, jako jsou například tiskárny, musí být spravedlivý a transparentní za současného dodržení důvěrnosti informací a předcházení potenciálnímu konfliktu zájmů.
• Časopis se nikdy nebude podílet na cenzuře. Redakce plně podporuje a dodržuje princip svobody slova a vyjadřování a podporuje COPE Statement on Censorship.

Recenzní řízení:

• Model recenzního řízení, který používá časopis Studia Comeniana et historica, je tzv. double blind peer review (posouzení dvěma anonymními recenzenty), posudky nejsou publikovány a jsou zprostředkovány redakcí.
• Recenzní posudky by měly obsahovat rychlé, srozumitelné, zdvořilé, nezávislé a odůvodněné zhodnocení článku.
• Recenzenti jsou externí experti vybraní redakcí, kteří poskytují psaný posudek.
• Zaslané články jsou důvěrnou informací a musí s nimi tak být zacházeno. Recenzenti nesmí data nebo jejich interpretaci užívat pro soukromé ani profesní účely.
• Zaslané články nesmí být recenzenty uchovávány nebo kopírovány.
• Recenze musí být konstruktivní a zdvořilé, recenzent musí respektovat intelektuální nezávislost autora.
• Osobní kritika autora je nemístná.
• Pokud recenzenti nemohou článek posoudit nestranně, neměli by jej přijmout k posouzení, nebo by měli okamžitě uvědomit redaktora. Měli by také kontaktovat redakci v případě, že jsou přesvědčeni, že nejsou kvalifikováni pro posouzení článku, nebo nemají dostatek času pro jeho posouzení.
• V případě, že recenzenti figurují ve vztazích, které by mohly být vnímány jako konflikt zájmů, neměli by článek přijmout. Mezi těmito zájmy jsou: zájmy profesní, finanční, osobní prospěch recenzenta spojený s pozitivním či negativním posouzením; spolupráce na článku či tématu v posledních pěti letech; zásadní rozdíl v náhledu na nosné téma příspěvku.
• Pokud redaktoři nejsou upozorněni na žádný konflikt, mají právo předpokládat, že takový konflikt neexistuje.
• Recenzenti by měli upozornit autora v případě, že článku schází odkazy na zásadní literaturu. Recenzenti by měli upozornit redaktora v případě, že objeví zásadní podobnost posuzovaného článku s jiným již publikovaným příspěvkem.

Redakční rada:

• Redakční rada svou činností usiluje o neustálé zlepšování odborné i formální stránky časopisu, podporuje svobodu projevu, v souladu s obecně respektovanou etikou je připravena po předchozím projednání publikovat případné aktuální opravy, odvolání a omluvy.
• Redakční rada má pravomoc vyjádřit se k recenznímu řízení v celém jeho průběhu.
• Redakční rada sleduje dodržování výše uvedených pravidel.

Autoři a jejich povinnosti:

• Všichni autoři musí veřejně za svůj příspěvek převzít odpovědnost.
• Autoři jsou povinni svůj článek předložit k recenznímu řízení. Měli by reagovat na recenzentovy připomínky a provést příslušné opravy v závislosti na těchto komentářích. V případě podstatných výhrad se autoři mohou obrátit na redaktory, nebo stáhnout článek z řízení.
• Autoři musí dodržovat Publikační etiku, stejně jako stanovenou citační normu.
• Tím, že autoři poskytnou svůj článek k recenznímu řízení, automaticky deklarují, že všechna data v článku jsou pravdivá a původní. V případě, že autoři využili v článku díla nebo formulace jiných autorů, musí je řádně citovat.
• V případě, že autoři objeví podstatnou chybu nebo nepřesnost v publikovaném článku, musí neprodleně uvědomit redaktory a spolupracovat s nimi na revizi článku.

Plagiátorství:

• Plagiátorství je „použití myšlenek, slov, dat, nebo dalšího materiálu jiného autora bez toho, aniž by tento autor byl řádně citován“.
• Plagiátorství se může vztahovat k nejrůznějším zdrojům a médiím, což zahrnuje: text, ilustrace, materiál z webových stránek, rukopisů nebo jiných médií; publikovaný a nepublikovaný materiál, včetně přednášek, prezentací a oficiálních dokumentů.
• Redakce netoleruje plagiátorství a vyhrazuje si právo všechny příspěvky v případě potřeby prověřit odpovídajícím nástroji na detekci plagiátorství. Příspěvky, které jsou zčásti nebo zcela podezřelé z plagiátorství, budou odmítnuty. Očekáváme, že naši čtenáři a recenzenti kontaktují redakci v případě, že budou mít jakékoliv podezření na případ plagiátorství.

Duplicitní a nadbytečná publikace:

• Duplicitní či nadbytečné publikace („sebe-kopírování“) jsou takové publikace, kdy dílo nebo jeho podstatná část již byly publikovány autorem bez toho, aniž by na tyto publikace patřičně odkázal, nebo dvojí publikování zdůvodnil. Sebe-kopírování se vztahuje i na situace, kdy je první publikace v jiném jazyce.
• Redakce nepodporuje podstatné zdvojení publikací, ledaže: se dá očekávat, že by to posílilo akademický diskurz; a zároveň obdrží souhlas s publikováním od původního vydavatele; a zároveň je původní zdroj patřičně citován.
• Očekáváme, že naši čtenáři a recenzenti kontaktují redakci v případě, že budou mít jakékoliv podezření z duplicitní či nadbytečné publikace.
• V případě, že autor zašle příspěvek do našeho časopisu, neměl by tento příspěvek být zvažován k publikaci, přijat k publikaci nebo v tisku v žádném jiném časopise, knize či podobném médiu.

Konflikt zájmů:

• Autoři, kteří zasílají příspěvky do našeho časopisu, jsou povinni oznámit každý potenciální konflikt zájmů, který může ohrozit objektivitu nebo integritu publikace. Konflikty zájmů jsou ty situace, které mohou být považovány za přímo ovlivňující posouzení či publikaci příspěvku. Tyto konflikty zájmů mohou mít původ finanční, nefinanční, profesní, smluvní nebo osobní. Očekáváme, že na redakci se obrátí každý, kdo by měl podezření na konflikt zájmů týkající se příspěvku publikovaného či příspěvku v redakci.

Pomluva, hanobení a svoboda projevu:

• Svoboda projevu je pro redakci zásadní, ale nepodporuje publikaci lživých tvrzení, která poškozují pověst jednotlivců, skupin či organizací.

Korekce a retrakce:

• Pokud je zjištěno, že autor se dopustil chyby, časopis vydá corrigendum. V případě, že udělala chybu redakce, je vydáno erratum. Retrakce článku může být uplatněna v případě, že článek je tak chybný, že jeho myšlenky či závěry nemohou v odborném diskurzu obstát. Každá taková podstatná oprava bude provedena v souladu s pravidly COPE Retraction Guidelines.

Manipulace s obrazovým materiálem:

• V případě, že výzkumná data jsou sbírána a prezentována v podobě obrazového materiálu, může úprava tohoto obrazového materiálu v určitých případech vést k chybné interpretaci výsledků či zkreslení jejich významu. K úpravě obrazového materiálu jsou mnohdy legitimní důvody, ale redakce očekává, že se autoři budou vyhýbat situacím, kdy by takováto úprava vedla k falsifikacím, nepravdám nebo chybné intepretaci jejich závěrů.

Přestupky a jejich řešení:

• Základním principem potvrzujícím přestupek je záměr uvést ostatní v přesvědčení o něčem, co není pravda. Posuzování přestupků se proto musí soustředit nejenom na samotný akt nebo pochybení, ale také na úmysl výzkumníka, autora, redaktora, recenzenta nebo vydavatele.
• Redakce nesmí automaticky odmítnout články, u nichž vznikne podezření z pochybení. Je eticky vázána ke zkoumání každého případu individuálně.
• V případě, že obvinění z vážného přestupku nejsou podložena přesvědčivými důkazy, měli by se redaktoři obrátit na experty. V případě, že experti nenaleznou důkaz přestupku, redakční proces pokračuje standardním způsobem.
• Autoři by vždy měli mít možnost vyjádřit se k obviněním, ať už z lehkého či závažného přestupku proti publikační etice.
• V případě, že je prokázána vina, mohou redaktoři přistoupit k jednomu ze sankčních opatření tak, jak jsou stanoveny v COPE Guidelines on good publication practice.