Mezinárodní komeniologické kolokvium

Mezinárodní komeniologické kolokvium pořádá Muzeum J. A. Komenského ve spolupráci s přislušnými odbornými institucemi

Z historie kolokvií

Mezinárodní komeniologická kolokvia (dále jen MKK) odpovídají charakteru muzea – od roku 1957 zde pracovalo Komeniologické dokumentační středisko. Mělo soustřeďovat veškeré dokumenty komeniologického charakteru. Když přišel do Uherského Brodu komeniolog Pavel Floss, zakladatel MKK, měl k takto ambicióznímu projektu dobré zázemí. Uherský Brod se měl stát střediskem československého komeniologického bádání, programově nadnárodního. Proto i zde organizuje od roku 1971 pravidelná kolokvia s časopisem Studia Comeniana et historica, který měl být jejich publikačním fórem. Takto se otevřel široký prostor pro odborníky i z jiných disciplín, jako je literární historie, lingvistika, kulturní historie a samozřejmě filosofie. Tato multidisciplinarita je evidentní a je to snad nejcharakterističtější rys celého díla. Prof. Eduard Petrů, jeden z pravidelných účastníků kolokvií, při vzpomínce na jejich témata upozornil, že většinou bylo zvoleno tak, aby jeden z pohledů převažoval, avšak nevylučoval i ty ostatní. Byla to nesmírně moderní koncepce. K úspěchu kolokvií by však sotva stačilo pregnantně formulované téma; jejich jedinečnost spočívá především v účastnících. Nebyla to nikdy masová akce, ale těch několik osobností, badatelů, kteří dokázali spolu tvořivě komunikovat, jim dalo ráz velkoleposti. Byli to jak „čistí“ historikové jako Josef Polišenký a Josef Válka, literární historikové jako Jan Blahoslav Čapek a Milan Kopecký, filosofové – Robert Kalivoda, Stanislav Sousedík, bratři Flossové, lingvisté jako Jiří Daňhelka, teologové jako Amedeo Molnár, bibliografové jako Josef Brambora a mnozí další odborníci, mezi nimi např. Dagmar Čapková, Julie Nováková, Jaroslav Pánek, Martin Steiner, Věra Petráčková, Jaromír Červenka.