Svatopluk Krause

(*20.9. 1913 – 22.11. 2002)

Narodil se 20. 9. 1913 v Hronově. Zde absolvoval obecnou i měšťanskou školu a ve studiích pokračoval na aranžérské škole v Praze. Poté krátce pracoval jako dekoratér v Opavě a Rychnově nad Kněžnou. V letech 1938 – 1954 pracoval jako státní zaměstnanec v tehdejších bezpečnostních složkách v Hodoníně, Uherském Hradišti a Uherském Brodě. Od roku 1954 do roku 1960 byl zaměstnán na Okresním národním výboru v Uherském Brodě, odkud přešel, po zrušení uherskobrodského okresu v roce 1960, do úřadu Městského národního výboru v Uherském Brodě. Zde pracoval na odboru vnitřních věcí až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1973.

Od svých studentských let se zabýval mineralogií, v níž ho upoutala zejména geologická stavba a horninové složení okolí jeho rodiště, zejména pak kamenolom na žulový porfyr v Bělovsi u Náchoda. Zde se mu podařilo objevit arseničitan mědi domeykit Cu3As, který společně s prof. L. Janotou poprvé popsal ve studii Nerost skupiny domeykitové z Bělovsi u Náchoda (Věda přírodní, roč. 19, 1938, s. 152).

Po příchodu na Moravu se stává v roce 1948 členem Musejní společnosti pro moravské Slovácko v Uherském Brodě a úzce tak spolupracuje s Muzeem J. A. Komenského. Věnuje se petrografickému studiu pokřídových vyvřelin (neovulkanitů) v okolí Uherského Brodu a Bojkovic. Výsledkem tohoto dlouhodobého výzkumu je jeho práce Andezity na Uherskobrodsku, (dokončeno 1968, rukopis). Od roku 1952 se podílel na výzkumech pod vedením Tomáše Kruti v Hrubém a Nízkém Jeseníku, Rychlebských horách a na Kralickém Sněžníku, řadu nerostů vyrýžoval později v štěrkopískovně v Ostrožské Nové Vsi u Uherského Hradiště. V souvrství magurského flyše v Havřicích a Biskupicích u Luhačovic objevil drúzy drobných tabulkovitých mléčně bílých nebo namodralých krystalů barytu. Krystaly sádrovce objevil v roce 1952 v paleogenních slínitých lupcích na východním obvodu Uherského Brodu při stavbě nového sídliště a v neogenních jílech v cihelně v Těmicích u Bzence ryzí síru. Nejpozoruhodnějších výsledků dosáhl v kamenolomu na kopci Bučníku nad obcí Komňa. Od zřízení tohoto kamenolomu na andezit v roce 1951 pravidelně sledoval odlom kamene a prováděl odběr vzorků horniny. Výsledkem této práce je soubor 55 nerostných druhů a odrůd získaných z této lokality. Jsou to především hawleyt, rumělka, metacinnobarit a z vzácných nerostů pak anatas, antimonit, brooklit, cerusit, greenockit, molybdenit, wulfenit aj.

O své činnosti podal první zprávu v článku Budování přírodovědných sbírek Komenského muzea v Uherském Brodě (Časopis Národního musea. Oddíl přírodovědný. Roč. 117, 1948, s. 208-209). Výsledky svých prací pak publikoval ponejvíce v muzejním časopise Zprávy Muzea J. A. Komenského v Uh. Brodě. K nejznámějším patří jeho studie Sádrovec z Nezdenic (Zpráva Muzea J. A. Komenského, 1950, č. 4, s. 1-2), Sádrovec z Uh. Brodu (Zpráva Muzea J. A. Komenského, 1952, č. 8, nestr.) a Stručný přehled nerostného výzkumu na Uherskohrodsku (Výroční zpráva Muzea J. A. Komenského za rok 1956, s. 11-12).

Výsledkem jeho dlouhodobé práce v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě je také instalace mineralogické expozice a vybudování rozsáhlé sbírky nerostů, hornin, rud a zkamenělin. V období bezmála třiceti let svého působení v muzeu nashromáždil více než 4 000 vzorků různých hornin a nerostů. Celé řadě odborníků posloužil tento materiál k vydání samostatných vědeckých prací pojednávajících o nerostech z Uherskobrodska (např. P. Černý, B. Fojt, T. Kruťa, J. Kouřimský, I. Krystek, P. Povondra, L. Svoboda, K. Tuček aj.).

Ve druhé polovině sedmdesátých let přestává Sv. Krause pracovat jako dobrovolný externí pracovník a z muzea odchází. Jím vytvořená mineralogická sbírka byla později na počátku osmdesátých let převedena do oddělení geologie zlínského muzea. Svatopluk Krause zemřel 22. 11. 2002