František Straširybka

(14.7. 1852 – 29.11. 1923)

Ředitel Zemské vyšší reálky v Uherském Brodě a předseda Musejní společnosti pro moravské Slovácko. Narodil se v 14. 7. 1852 v Prostřední Lhotě v okrese Dobříš. Ve svém rodišti absolvoval obecnou školu a poté pokračoval ve studiu na německém gymnáziu v Praze na Příkopech. V letech 1871 – 1875 studuje obor matematika, fyzika a astronomie na Filozofické fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po dosažení aprobace k vyučování matematiky a fyziky působil v průběhu druhého pololetí školního roku 1874 – 1875 jako suplent na učitelském ústavu v Jičíně. Avšak již v roce 1875 odchází na Vyšší zemskou reálku do Telče, kde je mu následujícího roku udělen titul středoškolského profesora. I když se František Straširybka veřejného života příliš neúčastnil, jeho odborná učitelská činnost vedla k jeho všeobecné oblibě a vážnosti ve městě i okolí.

Po sedmadvacetiletém působení v Jičíně byl 20. 9. 1902 jmenován ředitelem Zemské vyšší reálky v Uherském Brodě, kde působil deset následujících let svého života. Záhy si získává ve městě vážnost, o tom svědčí mimo jiné i to, že se stal členem obecního zastupitelstva, Okresní školní rady a zastával rovněž funkci předsedy Podpůrného spolku reálkového. Na valné hromadě konané 17. 6. 1905 je zvolen předsedou Musejní společnosti pro moravské Slovácko. Tuto funkci zastával nepřetržitě až do svého odchodu z Uherského Brodu v roce 1912. Jeho práce ve výboru se soustředila převážně na organizační činnost spojenou s působením spolku.

Ještě před příchodem do Uherského Brodu rozvíjí svoji činnost literární. Napsal řadu drobnějších prací, např. pojednání Elementární odvození nejdůležitějších vět o potenciálu uveřejněné v programu telčské reálky a nekrolog prof. Beringra. V období, které trávil již na penzi, vydal dvě povídky přeložené z francouzštiny: O. Fuellet, Román chudého šlechtice; E. About, Markýzina matka.

Do výslužby odešel 1. 9. 1912. Ke konci života střídavě pobýval v Praze a v letních měsících v Telči. Zemřel 29. 11. 1923.