V roce 1948 našlo na území tehdejšího Československa útočiště před občanskou válkou okolo 13.000 uprchlíků z Řecka, dospělých i dětí. Původně dočasně plánovaný pobyt se jim vývojem politických událostí v Řecku prodloužil o několik desetiletí, některým dodnes. Stát poskytl exulantům vzdělání, práci či bydlení. Většina dětí prošla ústavní výchovou dětských domovů. Přesto, že Řekové nebyli chápáni jako národnostní menšina, dostali možnost udržovat a rozvíjet některé prvky vlastní kultury, především jazyk a hudební a taneční projevy. Na druhou stranu podléhala komunita českým vlivům.
Jakmile to dovolily podmínky v Řecku, většina uprchlíků a jejich potomků se vrátila do vlasti. Proč ale někteří z nich zůstali zde? Jak prožívali jako děti útěk z válečné vřavy? Jak se sžívali se zcela cizím prostředím? Udržují dnes Řekové prvky původní kultury nebo jsou zcela asimilováni do české společnosti? Která země pro ně představuje domov?
Na tyto a podobné otázky odpoví putovní výstava „Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti“. Její součástí je také film prezentovaný v rámci Musaionfilmu 2019.
Výstava i film vznikly ve spolupráci Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a nadačního fondu Hellenika.