ATRIUM MUZEA, SOBOTA 1. ČERVNA 2013, 19.00
v rámci Festivalu muzejních nocí 2013

vstupné dobrovolné

Na vědomost se všeckém dává,
že poctivé mládenec František Vémola z Onic
a ctná panna Anna Řezničková z Lôběnic
ôminilê si svuj stav panenské proměnit
a do stavô manželskyho stópit.

Stane se tak v sobotô 1. června tehoto rokô
v sedn hodin večir
v areálô muzea Jana Ámosa Komenskyho v Uherskym Brodo.

Zkazôjó vám oni, abêste se za ně nestêdělê,
ale abêste tak laskavi a ôctivi k nim bêlê
a k potvrzeni té sedmé svátosti stavô manželskyho
za hodnověrny svědkê se dostavilê.

A potom takê na posezeni a mali občerstveni
za vzácny hostê bêlê.

Za to mê Hanáci vás pěkně jejich minem prosimê a zvemê.



účinkující soubory:
Hanácký soubor písní a tanců Klas (Kralice na Hané)
Folklórní soubor Haná (Velká Bystřice)
Záhorská muzika (ZUŠ Iši Krejčího Olomouc)
Hanácký mužský sbor Rovina (Olomouc)



HANÁCKÁ SVATBA

I když šlo mnohdy především o spojování rodinných majetků, zachování rodu a upevnění postavení v obci, byla svatba jednou z nejvýznamnějších a nejokázalejších událostí v životě Hanáků. Ne při každém zvyku či obřadu se jevila hanácká povaha a nátura tak rázovitě, jako zrovna o svatbách. Bohatství sedláků na Hané bylo pověstné a o to víc se chtěl každý z nich ukázat, když provdával svoji dceru nebo syna.

Že byla hanácká svatba skutečně něčím mimořádným, to potvrzuje i zájem o její předvedení na Národopisné výstavě českoslovanské pořádané v roce 1895 v Praze.

Předvedení „Hanácké svajby“ v našem provedení je postaveno na třech pilířích lidového projevu: písni, kroji a nářečí.

Lidové písně, které pocházejí převážně ze sbírky Fr. Sušila, budou předvedeny ve vícehlasé úpravě. Tyto starobylé písně postupem času upadly v zapomnění a byly překryty v pozdější době novou, moderní tvorbou, která přišla na Hanou spolu s nástupem dechové hudby. Tyto písně zazní v podání mužského a ženského pěveckého sboru. Spolu s hudebním doprovodem Záhorské muziky se pokusí vytvořit iluzi lidové písňové a nástrojové tvorby a její interpretace tak, jak zřejmě vypadala v 18. století na Hané.

Kroje, které budou mít svatebčané na sobě, pocházejí z blaťácké oblasti Hané – to jest její severní části. Samotnému provedení „Hanácké svajby“ bude předcházet přehlídka účinkujících a současně představení jejich krojů s krátkým komentářem. Diváci tak budou mít možnost seznámit se s různorodostí hanáckého kroje v rámci jedné oblasti Hané.

Hanácké nářečí, jako regionální dorozumívací prostředek jeho obyvatel, dodnes živý a v řadě vesnic naprosto běžný, přesto svérázný a typický pro danou oblast, zazní v plné své šíři a starobylé kráse nejen z úst řečníků a mluvčích, reprodukujících staré dochované svatební proslovy, které se tradovaly a dědily ústním i písemném podáním.

Dalším atributem hanácké svatby je svatební koláč, který symbolizoval bohatost nevěsty a současně i celé Hané. Býval sestaven z několika set různých ptáčků, kohoutků, holubiček a dalších figurek upečených z těsta, ozdobených pentličkami a zelenými ratolestmi, zapíchaných na kratších či delších špejlích do velké buchty. Především na svatbách se projevovala pravá nátura Hanáků: veselost, bodrost, rozvážnost, pohostinnost, jak lze ostatně vyčíst z Riegrova slovníku naučného, kde pod heslem O Hané a Hanácích stojí:

„Obyvatelé této žírné krajiny slují Hanáci, pro bodrost mysli a veselost na Moravě na slovo vzatí, čistota domův jejich jest chvalně známa a pohostinství pravé staroslovanské. ……..Dobrý výnos jich polí plodí v nich bezpříkladnou vtipnost, která v nouzi nikdy původu nemá a protož hanácké vtipy pro jadrnost a originálnost na Moravě velmi oblíbeny jsou. ……..Mezi všemi slovanskými plemeny na Moravě jsou Hanáci nejjadrnější a nejbystřejší lid, převyšující moravské Čechy.“

Po zdavkách se přijelo z kostela na žebřinovém voze taženém šestispřežím (tak prý jezdíval jen olomoucký knížepán a hanácká nevěsta). Šestispřeží se zřejmě diváci nedočkají, ale vůz tažený koňským spřežením, na kterém pojede nevěsta s ženichem a dalšími svatebčany vám připravíme, stejně jako bohaté pohoštění.

Přijměte naše srdečné pozvání a staňte se na chvíli účastníky nevšední události. Přijďte se podívat na oživlou krásu Hané a její bohatost, která se nám dochovala už jen ve vzpomínkách pamětníků, či v zápisech starých kronik. Přijďte se zaposlouchat do melodií písní, zapadlých v nejstarších písňových sbírkách. Stanete se součástí mizejícího světa.

MUZEUM JE V RÁMCI FESTIVALU MUZEJNÍCH NOCÍ OTEVŘENO DO 23.00 HODIN