Labyrint světa a ráj srdce / Thon, Eben

PETR EBEN / JAN AMOS KOMENSKÝ

koncertní projekt pro varhany a recitaci

TOMÁŠ THON - varhany

MAREK EBEN - recitace

UHERSKÝ BROD 31. 3. 2016 / 18.00 (čtvrtek)

farní chrám (Masarykovo náměstí)

vstupné 120 Kč

PŘEDPRODEJ POUZE V POKLADNĚ MUZEA do čt 30. 3.

Tento den nejpozději je nutno si zamluvené lístky v pokladně muzea vyzvednout (do 16.00)

pokladna@mjakub.cz

572 632 288 linka 201 (9.00--12.00, 13.00--16.00)

KONCERT PROBĚHL ZA PŘÍTOMNOSTI MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA

(odkaz na zprávu MK ČR zde)

I. Prolog

II. Pohled na svět

Když jsem v tom věku byl...

III. Masky

Když takto já přemýšlím...

IV. Šípy Smrti

Málo pak tu byl kdo zahálivý...

V. Sladké okovy lásky

I vede mne a přivede k ulici...

VI. Slavnost Akademie

I řekl ke mne vůdce můj...

VII. Nevědomost učených

A aj, jakýsi muž s papírovým žezlem...

VIII. Kolo Štěstěny

Že pak vůdce můj vždy mne hradem Fortuny těšil...

IX. Zločinnost lidského pokolení

Mezitím, řekl dále tlumočník...

X. Klamný příslib zlatého věku

I řekl Všudybud: Pojďme ještě na hrad...

XI. Marnost nad marnost

Ale po malé chvíli...

XII. Zděšení a mdloba

Já, ani se na to dívati...

XIII. Návrat k Bohu

To když já mluviti přestanu...

XIV. Epilog

Tomáš Thon (*1962) – varhany

Je absolventem Akademie múzických umění v Praze a Conservatoire National Rueil-Malmaison v Paříži. Zúčastnil se mnoha mistrovských varhanních kurzů (ČR, Polsko, Francie). Obdržel 2. cenu v Soutěži mladých varhaníků v Opavě a stal se také finalistou mezinárodních soutěží ve Francii a Německu. Za interpretaci skladeb Petra Ebena byl oceněn Českým hudebním fondem a jako stipendista tohoto fondu studoval varhanní dílo P. Ebena přímo pod jeho vedením. Při svých koncertních vystoupeních se T. Thon zaměřuje zejména na barokní hudbu se snahou o historicky poučenou interpretaci a na hudbu 20. století. Mimo koncertování v hlavních pařížských chrámech provedl sérii koncertů s legendárním francouzským trumpetistou Mauricem André. K dalšímu významnému koncertnímu projektu patří zahajovací koncert Mezinárodního festivalu Starý zákon v umění (1995), kde provedl ve spolupráci s izraelským velvyslancem Moshem Yegarem skladbu Petra Ebena Job pro varhany a recitaci. Tuto skladbu pak také nahrál pro vydavatelství Supraphon. Ve spolupráci s Českým rozhlasem pořídil nahrávky kompletního varhanního díla D. Zipoliho a J. K. Kuchaře. Opakovaně také účinkoval na festivalech Janáčkův máj, na Brněnském varhanním festivalu a na Mezinárodním varhanním festivalu v Oliwě (Polsko), Mezinárodním hudebním festivalu Petera Dvorského apod. Pravidelně zasedá v porotách národních i mezinárodních soutěží (Opava, Vamberk, Řím) a působí v rámci mistrovských interpretačních varhanních kurzů (Francie, Polsko, Rakousko, USA). Vyučoval na konzervatořích v Kroměříži, Ostravě a Opavě a Olomouci. V roce 1992 založil hudební vydavatelství ARTTHON, které se zabývá vydáváním zejména české varhanní hudby 16. – 18. stol. V roce 2001 založil Mezinárodní varhanní festival barokní hudby v Opavě. T. Thon koncertně vystupoval v mnoha zemích Evropy, Alžírsku a USA.(http://www.volny.cz/artthon)

Marek Eben

Narozen v roce 1957 v Praze. Vystudoval hudebně dramatický obor Pražské konzervatoře. Po ukončení školy působil v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, pak v divadle na Kladně a od roku 1983 do 2002 byl členem pražské Ypsilonky. Kromě herecké práce se zabývá také hudbou, je výhradním autorem písní skupiny Bratří Ebenů, která vydala tři desky (Malé písně do tmy, 1984, Tichá domácnost, 1995, Já na tom dělám, 2002), napsal hudbu k filmům Bizon, Hele on letí, Kaštan pro štěstí a je autorem hudby a textů zhruba ke dvěma desítkám divadelních her (mj. pro Studio Ypsilon - Matěj poctivý, Vosková figura, Amerika, Othello, pro Národní divadlo -Zimní pohádka). Již deset let je moderátorem Karlovarského Filmového festivalu a dlouhodobě spolupracuje s televizí jako moderátor různých programů - např. O poklad Anežky České, předávání cen Tytý, Na plovárně.

Jedna z nejvýraznějších osobností české hudby, skladatel, pedagog, klavírista, ale i varhaník Petr Eben (1929–2007) byl též obdařen nadáním k hudební improvizaci. Té se věnoval odmala a v šedesátých letech minulého století jí ozvláštňoval pořady, v nichž Lyra Pragensis uváděla biblic¬ké i další texty s duchovní tematikou. Improvizoval však i při vernisážích výstav výtvarných děl a též vytvořil samo¬statný pořad Umění improvizace.

Z takovýchto Ebenových koncertních improvizačních kreací vznikly i některé jeho varhanní skladby. Jedním z autorů a děl, jimiž se Eben inspiroval k hudebnímu ztvárnění, byl Jan Amos Komenský (1592 Nivnice u Uherského Brodu -- 1670 Amsterdam) a jeho Labyrint světa a ráj srdce (Brandýs nad Orlicí, 1623, poprvé vydáno 1631 v Perně). Již v roce 1981 takto v podtitulu nazval svůj Smyčcový kvartet. Později se svěřil, že ho nejvíce dojímá Komenského neúnavná práce pro zlepšení tohoto světa. „V tom může být příkladem i pro naši současnost: zachovat si vlastní kritický pohled a odstup od tohoto světa, ale všechny své síly věnovat na jeho zlepšení."

Ve stejnojmenných Ebenových varhanních improvizacích „Poutník, který prochází labyrintem světa, nenachází nic potěšujícího a obrací se k svému Bohu ve svém srdci" autor využil citace chorálů z Komenského Amsterdamského kanci¬onálu (1659) a opatřil vybrané, začasté dramatické, leckdy bizarní, ba až apokalyptické texty z Labyrintu adekvátními hudebními obrazy. Po uvedení v řadě českých měst i v zahraničí vzniklo z jeho provedení v roce 1996 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina CD. V roce 2002 dal Eben těmto improvizacím konečnou, písemnou podobu. V poznámkách k jejich interpretaci zdůraznil, že chtěl vystihnout symboliku textu a záleží mu na tom, aby užité hudební motivy či melodie vystupovaly do popředí, zněly zřetelně. O rok později vyšlo dílo tiskem.

V Ebenově Labyrintu se zpravidla střídají vybrané úryvky Komenského textu s hudebními plochami. Spolu s varhanním úvodem a závěrem má toto dílo čtrnáct částí.

I. Prolog. Posluchač má být svědkem velkolepého vstupu na jeviště světa.

II. Pohled na svět. Vševěd příjmením Všudybud nabízí Poutníkovi, jímž je sám Komenský, že ho bude provázet a uvede do mnohých míst, kam by „nikdá netrefil“. Ten nabídku přijímá. Varhanní věta těží ze střídání úsečných akordů na různých, zvukově odlišných manuálech. Tuto efektní stylizaci autor užil již ve své prvotině pro sólové varhany „Nedělní hudba".

III. Masky. Na Rynku světa každý, kdo je v houfu mezi jinými, nosí masku zakrývající deformace jeho tváře. Snímá ji až tam, kde je sám nebo mezi sobě rovnými. Poutník se děsí: „Jaké toto potvory já vidím!“ Sarkastická hudba končí náznakem fugy.

IV. Šípy Smrti. Mezi lidmi pobíhá Smrt. Poutník shledal, že lidé nedbají jejího napomínání, „aby se smrtelnými býti pamatovali". Dokonce sami připravují, ba i jí nabízejí šípy, jež jim pak vstřeluje do srdce; „každý je sám své smrti strůjce". Hudba znázorňuje svištění vystřelovaných šípů a jejich let.

V. Sladké okovy lásky. Branou Snoubení vstupují páry, aby byly opatřeny nerozdělitelnými manželskými pouty. Tato zpěvná hudební část díla začíná něžně a vyúsťuje do svatební jubilace.

VI. Slavnost Akademie. V bráně Disciplinam skládají mladí lidé zkoušky. Zvuk trubky navozuje euforii z vědeckého poznání; ohlašuje slavnostní vstup učenců a korunovaci těch, kteří „vrchu umění dosáhli". Hudební věta kontrastuje se ztvárněním nicoty nevědomí v následující části.

VII. Nevědomost učených. Poutník je svědkem toho, že znalosti mistra neodpovídají udělenému titulu.

VIII. Kolo Štěstěny. Na hradě Fortuny - Štěstěny se lze dostat vzhůru k jeho paní pouze prostřednictvím kola Štěstěny. Úspěšný je ten, jehož k tomuto kolu přivedla nebo ho na ně vysadila Fortunina úřednice Náhoda. Hudební plocha vystihuje otáčení kola a pády neúspěšných adeptů.

IX. Zločinnost lidského pokolení. Poutníka mrzí, že aby dosáhli nesmrtelnosti, jsou „na plac slovutnosti“ vpouštěni nejen dobří, ale i zlí. „Celé pokolení mé bídné jest a ještě k tomu slepé, bíd svých neznajíce...“. Ebenová hudba je naříkavá, smutná.

X. Klamný příslib Zlatého věku. Všudybud ještě Poutníka zavádí na hrad královny Moudrosti, již navštíví i král Šalamoun, aby shledal rozdíl mezi moudrostí a bláznovstvím. Ti, kteří „tajné i zjevné neřády roztrušují", jsou pod hrozbou hrdelního trestu z království vypovězeni. Ebenová hudba přináší vizi nového života, který je řízen spravedlností. Nadšení z jeho nástupu vyjadřuje chorál ozdobený figuracemi v pravé ruce; cantus firmus zaznívá v této veselé triové větě ve středním hlase či v basu.

XI. Marnost nad marnost. Tak volá Šalamoun, protože vypovězení „zrádcové a zhoubcové“ si změnili jména a jsou zase volní. V této tragické i v následující vzrušené hudební části narůstá obraz bezvýchodnosti lidského žití.

XII. Zděšení a mdloba. Poutník již nechce žít. Zděsí se však „losu mrtvých“, lituje, že se kdy narodil a prosí Boha o smilování.

XIII. Návrat k Bohu. Vševěd již Poutníka opustil a do jeho života vstupuje Bůh: „Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře.“ Úryvky textu tiše prolíná varhanní chorál.

XIV. Epilog. Cyklus vyúsťuje do tiché meditace.

JAROSLAV TVRZSKÝ