František Rajchl

(23.1. 1865 – 18.2. 1938) Profesor Zemské vyšší reálky v Uherském Brodě a dlouholetý předseda Musejní společnosti pro moravské Slovácko pocházel z Litomyšle, kde se narodil 23. 1. 1865. Pětitřídní obecnou školu absolvoval v letech 1872 – 1876 v rodném městě. Ve studiích pokračoval na místním gymnáziu, kde maturoval v roce 1884. Téhož roku se zapsal ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde se věnoval studiu češtiny a němčiny. Mimo svůj studijní obor navštěvoval též přednášky zaměřené na studium klasických jazyků, polštiny, ruštiny, francouzštiny a angličtiny. Aktivně se zapojil do práce v Masarykově časopise Athenaeum. Současné publikuje své první práce, vlastní referáty a překlady ruských, francouzských, anglických a německých autorů jako např: A. Wagner, Státní socialismus německý (Athenaeum IV, 1887); S. A. Andrejevskij, Dostojevského Bratři Karamazovi (Naše doba I, 1894); O universitní extensi v Anglii – Inteligence a dělnictvo (Naše doba I, 1894); V. Solovjev, Ruská idea (Obrana X, 1894); P. Miljukov, Rozklad slavjanofilství (Obrana XII, 1896); Dostojevského řeč o Puškinovi (Naše doba IV, 1897); S. Sighele, Mravní záhada kolektivní psychologie (Život III, 1901). V Laichterově výboru nejlepších spisů poučných vychází později jeho překlad práce E. B. Tylora Úvod do studia člověka a civilisace, samostatně vydal překlad románu F. W. Robinsona Ubohá Zefa! a Ch. Dickense Otec a syn. Kratší překlady beletrie uveřejňoval rovněž v Lumíru, Národních listech, Hlasu národa a Národní politice pod pseudonymem F. R. Záhradský nebo šiframi F. R. Z. a frz. Po ukončení studií nastoupil jako učitel na české státní reálce v Brně, odkud po šestiletém působení přešel roku 1900 jako suplující učitel na reálné gymnázium do Uherského Brodu. V roce 1905 úspěšně vykonal zkoušky učitelské způsobilosti a získal statut provizorního profesora. O čtyři roky později, v roce 1909, byl jmenován řádným profesorem. Na uherskobrodském reálném gymnáziu působil plných 34 let až do svého odchodu na odpočinek v roce 1934. Po příchodu do Uherského Brodu se aktivně zapojil do veřejného politického a kulturního života zdejšího kraje. Stal se členem Musejní společnosti a v roce 1902 byl poprvé zvolen do jejího výboru. V letech 1905 – 1913 zastával funkci knihovníka a od roku 1913 byl plných 25 let předsedou společnosti až do své náhlé smrti 18. 2. 1938. Při práci v Musejní společnosti se jeho zájem soustředil převážně na archeologii. Společně s Janem Kučerou prozkoumal celou řadu lokalit na Uherskobrodsku a svými nálezy tak pomohl podstatně obohatit archeologické sbírky muzea. Nezanedbatelnou součástí jeho badatelské činnosti byla i komeniologie. Na toto téma zpracoval několik přednášek a studií, z nichž nejznámější jsou: Komenský ve Fulneku, O rodišti a jméně Komenského a Narozeniny Komenského. výstava k osobě Fr. Rajchla v Muzeu J. A. Komenského – ZDE