Soška Černého Janka

Když vpadli do našeho kraje kuruci, lid divoký a krutý, prchali před nimi lidé z okolních dědin do města, aby si zachránili život. Měšťané viděli, že nepřítel chce se zmocnit města, a proto se hned připravovali na jejich útok. Kuruci vyslali k městu zvědy, kteří je objížděli, aby zjistili, ze které strany by se snadno mohli města zmocnit. Útok od severu, od Bílé bašty, byl nejsnadnější, a proto se zmocnili Horního dvora. Měšťané hlídali hradby dnem a nocí až konečně zmoženi únavou zanechali na šancích jen hlídky. Před baštami bylo naprosté ticho, nikde nebylo nic podezřelého. Tak se dovedli kuruci ukrýt. Kraj byl jako vymřelý a pokud mohlo oko dohlédnout, nebylo po nepříteli ani stopy. Měšťané již mysleli, že k útoku nedojde, a proto i stráž na hradbách nebyla dosti opatrná. Kurucové však bděli.

Jedné tmavé noci počaly se k městu plížit temné postavy a nepozorovány dostaly se až k hradební zdi. Opatrně přistavovaly žebříky a již se po nich vzhůru drápaly. Jeden z útočníků v parádní zbroji, patrně náčelník, hradby již slezl. Hledal místo, kudy by se jeho lidé snadno dostali do města. Tápal podél černající se zdi, u níž bylo kamení, šel, co noha nohu mine, tiše, opatrně ale najednou zakopl a byl by se natáhl, kdyby nebyl se náhodně zachytil za jakýsi provaz, visící na hradební zdi. V tom okamžiku zazněl nad jeho hlavou nočním tichem hlas zvonu na poplach. Provaz byl totiž od zvonu, který visel poblíž brány a kterým se včas nebezpečí šturmovalo. Rázem probudili se stráže, strhl se hluk a křik. Zděšení obránci města zahlédli ve světle loučí nepřítele na hradbách.Na staré radnici odbíjela půlnoc, když se rozzuřil boj muže proti muži. Kuruci byli z hradeb zahnáni, mnohý si pádem zlámal vaz. Odvážný náčelník byl zajat a souzen útrpným právem. Nechal svůj mladý život v městské mučírně.

Na památku této příhody byl postaven ve výklenku radniční věže pod hodinami Černý Janek, aby před začátkem každé hodiny, připomínal Broďanům jak bylo jejich město zachráněno před kuruckými hordami.

(viz Tomeček, R. Poklady ve sbírkách..., str. 23)